sobota 6. dubna 2013

Přes mononukleózu ke zdravému životnímu stylu

Pryč jsou ty doby, kdy jsem se těšila až dodělám školu. Až budu mít čas na psaní nových příspěvků a budu se moci věnovat pečení a vaření a zase pečení... a to až do ztloustnutí. Chodila jsem každý den do práce a víkendy trávila na přednáškách ve škole, případně učením na zkoušky. Vzpomínám si, jak jsem prala až když  jsem zaslechla, že nejsou ponožky. Žehlila, když si u stolu nebylo kam sednout. Na nehty si lakovala 4. vrstvu červeného laku, protože jsem více jak týden chodila kupovat odlakovač...

Koho by napadlo, že den po státnicích dám výpověď v práci a zamířím do Sydney, abych se dobrovolně opět ocitla v podobném kolotoči, který se však bude točit podstatně rychleji. Místo víkendových přednášek - škola od pondělí do pátku, místo pohodové kancelářské práce - práce v restauraci, a to po odpoledních a víkendech. Když k tomu připočtu fakt, že si člověk chce užít i nějakou zábavu, poznat nové lidi, chodit na párty, dělat bbq, surfovat a jezdit na výlety, aby něco poznal, zažil, vyzkoušel, tak ani výraz "busy" se nezdá dostatečně výstižný. Den tu má bohužel stále 24 hodin jako na druhé straně polokoule, takže občas se jako nejjednodušší varianta nabízelo - prodloužit si "den" zkrácením noci, tedy spánku. To, že to nebyla varianta nejrozumnější, a že každý má své fyzické limity, se po pár měsících samozřejmě ukázalo samo. Nedoléčená angína, podceňování únavy a stále všudypřítomný alkohol nakonec dostali pojmenování - mononukleóza.

A tak se pomalu dostáváme k jádru věci, a tím je, že následující příspěvky budou věnovány receptům respektujícím zásady "jaterní diety".  Upřímně až doposud jsem neměla ponětí, o co se jedná (ono taky proč se zajímat o něco, co se člověka netýká, že jo). Když si člověk jako já na internetu zadá a zkusí vyhledat tenhle pojem, v prvním momentě (ono i ve druhém a možná ve třetím) se prostě zákonitě musí vyděsit. Takových zákazů... čokoláda, kakao, tučná jídla, tučné mléčné výrobky, ostrá a kořeněná jídla, uzeniny, nadýmavá a aromatická zelenina (např. cibule, česnek, květák, luštěniny...), z ovoce by se mělo vynechat to, které obsahuje malá zrníčka (např. jahody, meloun, hroznové víno apod.) a celá řada dalších. Alkohol jako jeden z hlavních zákazů se oproti tomu potom zdá celkem odůvodnitelný a logický. Při ostatních výčtech člověka jen napadá myšlenka: tak co sakra můžu vůbec jíst a co si mám vařit? Ale víte co, několik vážně dobrých jídel, které splňují požadavky zdravé stravy, dohromady dáme :) Nejenže to nebolí, ale člověk si i pochutná, aniž by mu vůbec přišlo, že je na nějaké dietě. To říká někdo, jehož doposud nejčastěji používaná ingredience byla např. slanina, či 40% smetana ke šlehání, z nichž ani jedna se nám sem už pochopitelně příliš nehodí...

4 komentáře:

  1. Ty jo tak to jsem nevěděla Jani, tak snad budeš v pohodě a na recepty se těším! Momentálně jsem v podobném kole jako ty předtím, takže přesně vím o čem mluvíš, asi bych se nad tím taky měla trochu zamyslet :-(. Tak držím palce!

    OdpovědětVymazat
  2. Díky Ire :) Mno, stalo se... každopádně já jsem z toho kolotoče venku, takže spíš držím palce tobě ;) Btw. co přesun do Sydney?

    OdpovědětVymazat
  3. Ahojda, drzim palce :) Ja si mononukleozou prosla relativne kratce po nastupu do prvaku na vysce. Dietu jsem dodrzovala pomerne prisne a za tri mesice jsem mela klid :) Bohuzel ta jaterni dieta se uplne neztotoznuje se zdravym stravovanim (myslim hlavne kvuli nedoporucenemu celozrnnemu pecivu, nekterym druhum zeleniny apod.)
    Pamatuju si, ze mezi hlavni svaciny, ktere jsem s sebou vozila, byl napr. pudink z odtucneneho mleka, krupicova kase taktez, bily toastovy chleb s nizkotucnou sunkou a nizkotucnym syrem... uz jsem toho potom mela dost :D

    OdpovědětVymazat
  4. Koukám, že všichni mají podobné (ne-li stejné) postřehy. Jaterní dieta je prostě vopruz. Slýchám to ze všech stran. Každopádně díky za příspěvek. Musím přiznat, že se mě to týkalo několik týdnů, kdy jsem v podstatě žila na ovocných a zeleninových salátech, což např. s místním mangem či ananasem byla prostě zábava. Naštěstí hned po návratu do Prahy se jaterní testy ukázaly v pořádku a doktorka konstatovala, že se nejspíše nejednalo o žádnou infekční mononukleózu, ale "jen" o reaktivaci EBV viru... Houby tomu rozumím, ale závěr zní, že dietě se můžu obloukem vyhnout :) Nicméně pár receptů, spíše typů na několik "dobrot" sem plánuji přidat.

    OdpovědětVymazat