Domácí housky

Housky nejsou žádným novodobým kulinářským objevem, ale recept uvádím spíše pro připomenutí. Stejně jako dříve bylo domácí pečivo samozřejmostí a klasikou, tak i dnes ho lze upéct doma. Teď nemám na mysli bednu, do které se sype krabice sušené směsi prapodivného původu, jejíž výsledkem je hranaté cosi, co ve mně nevzbuzuje moc důvěry a už vůbec ne chuti. Většina (čti všichni) z nás samozřejmě pravidelně chodí pro pečivo do pekáren či supermarketů. Je to jednodušší, pohodlnější a rychlejší. O tom žádná. Ale stejně tak není třeba zmiňovat, že to domácí je prostě jiný. Nechci říct lepší, ale jednoduše občas stojí za to zpestřit si takhle třeba svačinu. Už jen pro ten samotný postup, kynutí, pletení... Je to vážně zábava :)

Housky jsou u nás nejoblíbenějším domácím pečivem a já je zároveň moc ráda peču. Stejně jako u všech druhů pečiva, tak i u housek mě baví ten samotný proces kynutí, kdy mám vždy velkou radost z nakynutí těsta a zároveň se utvrzuji v tom, že na tom nic není a bývávalo zbytečné mít z droždí obavy. Zkoušela jsem již několik receptů na housky a postupem času si našla ten nejvyhovující. Zjistila jsem, že řada receptů je tvořena jen hladkou moukou, ale nahrazením její části moukou polohrubou, jsou housky o něco lehčí, nadýchanější a prostě chutnější. Původní recept na toprecepty.cz naopak obsahuje pouze mouku polohrubou. Já zvolila kompromis, takže dávám obě.

Ingredience na cca 6 housek (standardní velikosti):

300 g polohrubé mouky
200 g hladké mouky
260 ml vlažné vody
20 g oleje
10 g soli
5 cukru
17,5 g droždí
vejce na potření
kmín na posypání

                     

Do vlažné vody nadrolíme droždí, přidáme cukr a necháme vyběhnout na teplém místě kvásek, tzn. počkáme než droždí ve vodě nabobtná a zvětší objem. Smícháme oba druhy mouky, přidáme kvásek, olej a sůl. Dobře propracujeme a vyhněteme hladké těsto, které dáme do mísy, přikryjeme utěrkou a odstavíme někam na teplejší místo a necháme hodinku kynout. Těsto minimálně zdvojnásobí svůj objem. Po vykynutí ho rozdělíme na stejnoměrné díly, vyválíme a upleteme housky (snažíme se o stejnoměrné, aby se nám pekly stejně). Po upletení necháme ještě 5 - 10 minut nakynout, potřeme rozšlehaným vajíčkem, posypeme solí, kmíne (popř. mákem) a dáme péct na 185 stupňů. Délka pečení záleží  kromě jiného na velikosti housek, takže jednoduše pečeme dozlatova.

Ciabatta s černými olivami

Baví mě zkoušet nové recepty a v poslední době zrovna ujíždím na pečivu, proto není divu, že po pár bochnících chleba, několika houskách a vece, se ke slovu dostala i ciabatta. Je zajímavé (nebo možná není, ale mně rozhodně přijde), že všechno pečivo si je ingrediencemi tak blízké, a přitom je ve finále každé tak jiné. Tuším, že ta věta se netváří moc inteligentně... Ale vezměme zrovna ciabattu. Pominu-li poměr ingrediencí či různé délky kynutí, tvarování, tak obyčejná bílá houska je taková chudší příbuzná ciabatty, v té je totiž navíc jen olivový olej. Ale teď jsem to jen zjednodušila. Právě že samotný postup či délka kynutí se v případě pečiva mění z pouhého detailu na jeden z hlavních pilířů úspěchu. 

Ingredience na 3 větší ciabattky:

400 g hladké mouky
215 ml teplé vody
22 g droždí
1-2 lžíce olivového oleje
2 lžičky soli
hrst nakrájených oliv

Do mísy s moukou rozdrolíme droždí, přidáme olivový olej, sůl a teplou vodu. Promícháme a na pomoučněném vále důkladně propracujeme (cca 10 min). Těsto vrátíme zpět do mísy, zakryjeme potravinářskou fólií a necháme na teplém místě kynout až do zdvojnásobení objemu (cca 1 hodinu). Na vále potom těsto rozdělíme na tři díly, roztáhneme na placky asi 20×15 cm a přeložíme. Necháme asi 20 min kynout a postup opakujeme alespoň ještě 2x, tzn. znovu těsto roztáhneme na placky, přeložíme a necháme kynout. V poslední fázi placky poklademe olivami (lze použít i sušená rajčata, případně úplně vynechat) a přeložíme, čímž ciabatty rovnou vytvarujeme. Necháme na plechu opět ještě vykynout a pečeme v předehřáté troubě asi 25 minut při teplotě 220 stupňů dozlatova. Dobře upečená ciabatta (stejně jako chleba) musí při poklepání znít dutě. Upečené ciabatty necháme vychladnout na mřížce, aby nenavlhly.

Recept se tím věčným kynutím a překládáním zdá akorát zbytečně zdlouhavý, ale má to svůj význam pro tu správnou pórovitost ciabatty. Viděla jsem dokonce recepty, kdy těsto pozvolna přibývá přes noc v lednici, takže to chce určitě svůj čas a nespěchat. Vždyť nikdo neříká, že u toho musíte ustavičně stát. Stačí kolem vždy projít a přeložit... a pak zase přeložit... a zase... Tak jo, přiznám se, že se mi radí skvěle, teorii mám zmáknutou, ale sama jsem samozřejmě nevydržela a proces trochu zkrátila, proto na fotkách žádné póry, ačkoliv chuťově hmmm... takže mějte trpělivost a v tomto směru si ze mě příklad neberte. A já u toho příště přesadím třeba kytky...

Chléb Šumava

Šumava je v pořadí třetí chléb, který jsem zkoušela péct, a v pořadí první chléb, který zde zveřejním. Prvním, který jsem zkoušela, byl bílý chléb bez hnětení. Druhým byl chléb tmavšího rázu, a to pšenično - žitný chléb. Ať už to bylo receptem nebo mýma nešikovnýma rukama, ani jeden z nich mě příliš neoslovil, proto jsem se rozhodla vyzkoušet "starou" dobrou klasiku Šumavu. Sáhla jsem pro jedno ze svých čísel časopisu Knihovnička recepty, které se zrovna věnovalo domácímu pečivu. Rozhodla jsem, že tentokrát nebudu experimentovat a dodržím recept i postup, přeci jen neobsahuje tolik ingrediencí, abych si mohla dovolit je zaměňovat. Ale co osud nechtěl. Na poloviční dávku bylo potřeba 500 gramů hladké mouky a já našla doma jen posledních 400 g, proto zbývajících 100 g jsem doplnila žitnou moukou. Sice nemám srovnání, ale myslím, že jsem dobře udělala. Ne nadarmo se říká: do třetice všeho dobrého. 

Těsto:

500 g hladké mouky (já použila 400 g hladké a 100 g žitné)

1/2 balíčku sušeného droždí

2 lžičky soli

1,5 lžičky kmínu

1,5 lžíce octa

300 ml teplé vody

Smícháme mouku, sušené droždí, sůl a kmín. Přilijeme ocet s vodou a těsto dobře propracujeme. Ať už ručně či hnětačem. Mísu přikryjeme fólií a dáme na teplé místo na 45 minut vykynout. Poté těsto vyndáme z mísy, vytvarujeme bochník a přendáme na plech s pečícím papírem. Vynechala jsem proces, kdy chléb dáme do chlebové ošatky, aby dostal pěkný tvar a poté přendáme na plech. Ošatku totiž zatím nemám, ale jestli to tak půjde dál, brzy si ji pořídím. Na plechu necháme chléb ještě chvilku vykynout, povrch potřeme mašlovačkou horkou vodou a dáme péct na 185 stupňů na 45 minut. Nakonec po upečení potřeme ještě jednou povrch chleba horkou vodou. A pak už jen nezbývá než popřát dobrou chuť.