Kakaové muffiny s borůvkami

Měly to být čokoládové muffiny, ale vlastně tak trochu bez čokolády. Proč? Protože jsem doma neměla čokoládu. A proč jsem ji doma neměla? Protože jsem neplánovala, že budu něco péct. A proč jsem nakonec pekla? To víte, to má člověk takhle před sebou úplně volné odpoledne a cestou domů přemýšlí, jestli se stavit v obchodě pro nějakou dobrotu, nebo snad mrknout po slevách na nějaký další hadřík či další hrozně potřebný pár bot (rozhodla jsem se totiž koupit si tenisky, a asi proto si naposledy při jejich hledání koupila pantofle, sandále a plátěnky :( nemusím snad říkat, že jsem ani jedny z těch bot nepotřebovala, protože mám zásobu několika nových párů z loňska). Ale co, rozhodla jsem se, že obchody nechám obchodama a stejně tak tenisky teniskama (kdoví jak by to zase dopadlo) a zamířila si to domů. Cestou jsem přemýšlela o dalších variantách jak využít volné odpoledne. Půjdu si lehnout. Jo, venku je stejně hnusně, prší, bolí mě hlava... Ale mám tam to prádlo, tak bych se mohla překonat a jednou ho vyžehlit rovnou po sundání ze sušáku...

Já vím, možná by někoho zajímalo, proč nejdu k jádru věci, a proč jsem teda nakonec dělala právě ty muffiny a ještě bez čokolády. Takže, když jsem přišla domů, zjistila jsem, že drahá polovička se mi (doufám bez úmyslu) o zábavu postarala. Nechal totiž přes noc a vlastně přes celý následující den pootevřený mrazák. Jakmile jsem uviděla pootevřená dvířka, moc jsem se nevzrušovala (jednou už se to stalo přece i mně). Ale po zjištění, že to nepůjde přejít jen jejich pouhým zavřením, protože námraza lezla doslova z mrazáku (nechci vidět to vyúčtování elektriky), jsem se teprve rozčílila. Kromě toho, že jsem následující hodinu odmrazovala lednici, vyhodila jsem i několik balíčků zeleniny, hranolek a masa. Pak přišly na řadu borůvky, a těch mi bylo jednoduše líto. Jejich další osud je sepsán níže v receptu :)

Inspiraci jsem hledala zde, a rozhodně se chystám pro příště tento recept znovu vyzkoušet a hlavně dodržet, tzn. že borůvky nahradím zpět čokoládou.

Ingredience:

220 g polohrubé mouky
100 g cukru krupice
125 g másla
170 ml mléka
2 vejce
3 lžíce kakaa
1 lžička prášku do pečiva
1 lžička sody
borůvky
čokoládová sušenka (např. tatranka)

Do mouky zamícháme sodu, prášek do pečiva a kakao. Přidáme cukr, vejce, mléko a povolené máslo pokojové teploty (nebo můžeme i rozehřát). Vše vyšleháme v hustější hladké těsto. Nakonec zlehka vmícháme borůvky a pokrájenou čokoládovou sušenku. Předehřejeme si troubu na 200 stupňů (možné i na víc), aby muffiny hezky vyběhly. Pečeme cca 10 min, po vyběhnutí troubu stáhneme na 175 stupňů a necháme dopéct, aby uvnitř nebyly syrové.

Původní recept počítal s čokoládou, kterou jsem nahradila borůvkami, proto nebyly muffiny příliš sladké. Pokud má někdo raději sladší (jako já) lze to vykompenzovat politím čokoládou nebo pouhým pocukrováním.

Pepoooo! Kde je Pepaaa? :)

Borůvkový závin s pudinkem

Chtěla jsem udělat jablečný závin, ale doma jsem neměla zrovna žádná jablka. A to se pak dělá sakra těžko. Asi by leckoho napadlo, jestli tohle náhodou nepíše blondýna. A víte co, píše. Nicméně to nemění nic na tom, že jablka nejsou, ale na mrazáku mám ještě zbytek darovaných borůvek, tak co zkusit použít ty. Ale borůvky jsou přeci jen menších rozměrů, tedy mají celkově menší objem a na naplnění celého závinu by jich bylo potřeba více než dost. A tolik jsem jich tedy neměla. Přemýšlela jsem, čím závin naplnit. Jablka nemám (to už víme), borůvek málo, tvarohu jen půlku... tak sakra proč se do něčeho pouštět? Ale když já se rozhodla udělat závin! Pak mě napadl puding. Ráda bych věřila tomu, že jsem první, koho napadlo dát do závinu puding, ale cosi v podvědomí mi říká, že to tak není. Nejspíš jsem to někde zahlédla. Jen nevím kdy a kde. A jistě to bylo s jiným ovocem, jiným pudinkem, vlastně jiný recept. Víte?

Co je ale jisté je, že recept na těsto jsem nikde nezahlédla. Mám ho od své babičky. A od té doby, kdy jsem ho poprvé sama vyzkoušela, se jen usmívám nad tím, když někdo řekne, že dělal štrúdl a přitom jen koupil listové těsto a zabalil. Na druhou stranu mohl jít a štrúdl si koupit rovnou hotový, takže snaha se cení. A teď recept.

Těsto:

250 g tvarohu
250 g hery
250 g hladké mouky

Náplň:

borůvky
0,5 l mléka
1 pudinkový prášek
1 tvaroh, případně zakysaná smetana
moučkový cukr dle chutí

Z hery, tvarohu a hladké mouky vypracujeme těsto, které rozdělíme na dvě půlky a vyválíme placky. Z receptu jdou tedy vyválet dva štrúdly o délce plechu. Tvaroh osladíme a potřeme jím polovinu každé placky. Z mléka a pudinkového prášku uvaříme dle návodu puding a rozvrstvíme ho na tvaroh. Nakonec posypeme borůvkami a závin zabalíme přehozením druhé poloviny placky. Doporučuji tohle vše připravovat již na pečícím papíru, aby se závin při přenosu na plech nepotrhal či nezdeformoval. Povrch závinů můžeme potřít rozšlehaným vajíčkem. Dáme do vyhřáté trouby a pečeme na 180 stupňů až dozlatova. Po vychladnutí posypeme moučkovým cukrem.

V případě domácího závinu nejde o to, aby si člověk děláním vlastního těsta přidělal víc práce a námahy (ačkoliv z mého pohledu to ani žádná práce není - pouze tři ingredience, lehce zapamatovatelné, žádné zběsilé odvažování). Jde o to, že tohle těsto je s tím kupovaným nesrovnatelné. Nemá smysl to tu dlouhosáhle popisovat a vychvalovat. Kdo chce, může vyzkoušet a dát mi případně zapravdu.

Koláč s ovocem a drobenkou

Byla jsem obdarována více jak litrem borůvek. Nechci být nevděčná, ale pokaždé, když něco takhle nečekaně dostanu, mám problém narychlo zaimprovizovat a vymyslet co s tím. Chtěla jsem naráz zpracovat co největší množství, proto jsem sáhla po klasickém koláči, který jsem doposud pekla jen s jahodami nebo jablky. Jako už mnohokrát, tak i tentokrát musím uznat, že koláč je vážně moc dobrý, vláčný a univerzální, tzn. vhodný k pokladení jakýmkoliv druhem ovoce.

Ingredience:

250 ml smetany ke šlehání
1 hrnek cukru
2 hrnky polohrubé mouky
3 vejce
1/2 prášku do pečiva

Z výše popsaných ingrediencí vyšleháme husté těsto, které nalijeme na plech vyložený pečícím papírem. Může se to zdát matoucí, proč píšu na plech, když sama jsem použila dortovou formu, ale chtěla jsem, aby koláče bylo "míň". Já vim, je to asi tak inteligentní jako, když ta blondýna sedí v pizzerii, přijde k ní číšník a ptá se: "Tu pizzu chcete rozdělit na čtyři díly nebo na osm?" A blondýna odpoví: "Proboha na čtyři ... osm bych jich nesnědla!" Ale stalo se. Nebylo to špatné, ale zbytečně vysoké. Proto mi věřte a použijte plech. Po vylití na plech poklademe těsto ovocem. Jak už jsem zmiňovala, recept je dost univerzální, proto se chuti a možnostem meze nekladou. Navrch posypeme žmolenkou, drobenkou nebo jak kdo chce nazývat. Asi ani neznám správný poměr, protože ji dělám vždycky tak nějak od oka. Ale mohlo by to být kolik másla, tolik cukru a tolik polohrubé mouky. Pečeme jako většinu receptů cca na 185 stupňů až žmolenka zezlátne.